Sebezáchranné dýchací přístroje a jejich možné alternativy
Únor 13th, 2010 Posted in Novinky, TechnikaTímto článkem bychom chtěli rozpoutat diskusi nad používáním osobních ochranných prostředků v situacích, kdy se člověk vědomě či nevědomě dostane v podzemí do situace, kde je zhoršená kvalita ovzduší v důsledku výskytu důlních plynů - snížené množství kyslíku, výskytu oxidu uhličitého, metanu, oxidu uhelnatého nebo oxidu dusíku. Obecně lze předpokládat, že se lidé pohybující v podzemí mohou nejpravděpodobněji setkat s výskytem oxidu uhličitého.
Zmiňovat se o procentuálních koncentracích CO2 a jeho vlivu na lidský organismus by bylo či bude možná na jiný článek, tak jako charakteristika či popis zařízení pro detekci (počínaje primitivní svíčkou, prosávačkou s detekčními trubičkami nebo digitální pulsní oxymetry či digitálními jedno nebo více složkovými analyzátory plynů).
Pokud se již člověk dostane do situace se zhoršenou kvalitou vzduchu, je nutné tuto oblast OKAMŽITĚ opustit. Někdy to ale může být problém, např. pokud se slaňuje či nachází v náročném terénu – voda, bahno, kamenitý terén, atd. Za tímto účelem by bylo optimálný býti vybaven zařízením, které alespoň pro krátkou dobu zajistí příjem vzduchu či kyslíku, aby toto místo mohl v bezpečí opustit a neohrozil sám sebe a zároveň další členy teamu.

Z toho důvodu se používají tzv. Sebezáchranné dýchací přístroje, nejčastěji od firmy MSA, Dräger,atd. pracující buď na principu stlačeného vzduchu a nebo na principu chemicky vázaného kyslíku. Jsou nedílnou součástí výbavy každého horníka a všech záchranářů zasahující v podzemí.
|
Zdroj |
|
Tyto přístroje jsou díky přísným normám a špičkovému provedení naprosto spolehlivé a ideální pro záchranářské práce či pro zásahy, kde může vzniknout náhlá kontaminace toxickými plyny. Jak už to bývá, kvalita produktu a poměrně úzce specializovaný segment zákazníků činí tyto výrobky nepředstavitelně drahé, které si normální jedinec jen těžko může pořídit. Dalším jejich minusem je poměrně omezená životnost a ten fakt, že se jedná většinou o jednorázové přístroje.
Zde se skýtá položit dotaz, zda existuje alespoň nějaká alternativa, která by šla v nejhorším případě použít.
Odpověď zní ano, alespoň si to myslíme my a někteří naši kolegové. Jedná se o tlakové lahve se stlačeným kyslíkem či stlačeným vzduchem.
- První varianta je použití plnitelé kyslíkové bomby o nejmenším objemu, např. 0,5 litrů, používaná běžně v záchranářství, kde při průtoku 6 litrů/min vydrží zhruba 16 minut. Cena se pohybuje kolem dvou tisíc korun, plus nutno dokoupit redukční ventil.

- A další variantou je poměrně zajímavá věc a to stlačený vzduch, resp. Kyslík v lahvi či ve spreji.
|
|
|
Osobně nás zaujala tato druhá varianta hned z několika důvodů: velmi přívětivá cena kolem pěti set korun, dále hmotnost, která by měla být několikrát menší než hmotnost ocelové lahve, snadná aplikace. To vše má samozřejmě i několik nevýhod, jako např. krátká výdrž, nutnost obsluhovat dávkování kyslíku jednou rukou, nemožnost přesně zjistit stav a množství kyslíku v lahvi, nižší odolnost proti nárazům.
Pokud ale budeme brát v potaz to, že buď nemáme žádný dýchací přístroj, či alespoň určitou improvizaci v podobě několika litrů stlačeného kyslíku pro případ nouze, pak není co řešit. Použití takovýchto alternativ v případě ohrožení zdraví jsme diskutovali s několika hasiči ze severu Moravy, kteří nám potvrdili, že jako improvizace v podzemí by tyto alternativy šly použít a mohly by člověku zachránit život.
Tímto Vás vyzýváme k diskusi. Nás by zajímal váš názor, zkušenosti s těmito prostředky, zda je používáte, či používáte nějaké jiné alternativy a nebo opravdu disponujete SDP a nebo nepoužíváte žádné podobné a spoléháte se na to, že se do situací, kde bude zhoršená kvalita vzduchu nedostanete.
Díky a těšíme se na diskusi.
Michal, KAHAN.
Linky zabývající se sebezáchrannými přístroji jsou například:
P.S. Jestli Vás jako optimální zdroj vzduchu napadla malá nouzová tlaková lahev co používají potapěčí (objem lahve O,42l, kapacita 85 litrů vzduchu, tak cena - převyšující 6000 korun dělá tento produkt alespoň pro nás nedosažitelný, měl-li by být tímto přístrojem vybaven každý člen našeho týmu.




5 komentářů to “Sebezáchranné dýchací přístroje a jejich možné alternativy”
By Surikata CM on Úno 14, 2010
Samozachranny pristroj (viz horní obrázek)- napr. sovětský Šachťornyj samospasitěl SŠ 20 - opravdu nelze doporučit. Lze je sice ještě dnes pomerne snadno zdarma sehnat vyrazeny - ale vzhledem k tomu, ze obsahuje anorganicky peroxyd, ktery se obcas podari nešťastnému uživateli z prosleho pristroje vdechnout, je vhodne jej darovat do expozice nejakemu skanzenu nebo muzeu. Peroxyd v plicich samozřejmě plicní tkáň velmi agresivně žere a leptá a když všechen zreaguje, změní se na hydroxid a leptá a zmýdelňuje co ještě zbylo, vesele dál.
Normální montanisté do podzemí nosí vzduch v igelitovém pytli. Je to levné, spolehlivé a snadno se pouhým pohledem zjišťuje, kolik vzduchu v pytli vlastně zbývá.
By mutti on Úno 14, 2010
ano, Tvuj montanovak je myslim vsem naprosto znamy a jak pises, ma celkem dva nedostatky: vnitřní opocení igelitu a druhý nedostatek pokud má díru, lze použít jen ve svislé poloze:-((((. cit viz http://superklub.chytrak.cz/vynalezy/pytel.htm Šlo by třeba použít jako alternativu nějaká okysličovadla, která se používala v plynových maskách? a co ten napad s tím stlačeným vdzuchem či kyslíkem?
By Ritchie on Úno 19, 2010
zdravím,
dovedu si představit na danou lahev ať už ten stlačený vzduch ve spreji či malou kyslíkovou bombičku mít obalenou polystyrenovym obalem co se používá na obal vodovodních trubek,k tomu připevněný popruh přes rameno, že by to v pohodě šlo nosit s sebou asi tak nějak jak nosím vyvíječ při sobě. chtělo by to vyzkoušet….
By Standa on Úno 26, 2010
A jak zjistíte, že se nacházíte v prostředí s velkým množstvím CO2? Kromě toho, že vám začně byt blbě (to je už pozdě), možná nejdřív si koupit, nějaký detektory CO2, což je dost drahý.
By mutti on Bře 1, 2010
Zdař Bůh,
jelikož digitální jedno či vícesložkové analyzátory plynů(detektory) jsou poměrně drahé, pohybující se v cenové kategorii cca od 12000 (např. Gasman od firmy Crowcon),(další problém např. po x letech nutná kalibrace) je asi opravdu nejrozumnější vzhledem k fin.situaci použít klasickou prosávačku vzduchu s detekčními trubičkami, která se dá na aukru či kdekoliv jinde sehnat tak kolem dvou set. použít svíčku tak max v nejkrajnější situaci. Obecně použití alternativy k sebezáchranným dýchacím přístrojům je myslím vhodné pro případ, kdy se začíná člověku dělat špatně či hůře dýchat, aby se alespoň krátkodobě mohl nadýchat čerstvého vzduchu a měl síly k tomu, aby toto prostředí mohl ihned opustit. jinak je samozřejmé, že tak jak je pravidlo že by měl člověk nosit s sebou alespoň jedno náhradní světlo, tak je určité nepsané pravidlo, že by pro jistotu měl člověk s sebou nosit detektor CO2 a dle zvážení situace ho použít.